Září 2013

Minulost 3. kapitola

23. září 2013 v 16:34 | Peťaaa |  Minulost
Konečně jsem se donutila sednout si za počítač a něco napsat! Jsem tak šťastná :D Část je sice o něco kratší, ale snad si jí užijete :)

Říjen 2009
,,Marku na ty fotky jsme se dívali včera dvakrát," upozornila ho Nikol, ,,nemůžeme si raději pustit nějaký film?"
,,Záznamy z tvého mládí?" Rozzářili se Mark, ale uvnitř v něm vřela zlost z představy, že se Nikol dneska odmítne dívat s ním na minulost.
,,Ne. Myslela jsem třeba Zkus mě rozesmát,"
,,A proč ne na záznamy?" chtěl znát Mark odpověď.
,,Protože jsme se na ně dívali před týdnem. Já.. já už to znám nazpaměť a dokonce se mi o těch dialozích zdá!" zvýšila hlas Nikol, ale hádat s Markem se nechtěla. Nevěděla co to s ním je. Pořád jenom ta minulost. Kdyby to, alespoň byla jeho minulost, jenže oni nedělali poslední půlrok nic jiného než se dívali na ty pitomé fotoalba a videa. Nikol už přemýšlela že to prostě odveze k rodičům a Markovi řekne, že se ty věci museli smíchat s věcmi na vyhození. To by ovšem musely být přístupné i Nikol. Mark je měl zamčené u něm v nočním stolku, ke kterému Nikol neměla klíče a tak nevěděla co se ve stolku kromě vzpomínek skrývá. Mark k ní přistoupil a pohladil po vlasech, na které jí potom něžně políbil.
,,To je dobře, lásko. To je dobře. Je důležité si to pamatoval a nezapomenou," Marka takhle slova hřála u srdce. ON nikdy nezapomněl! Plánuje pomstu. A Nikol bude ta, která mu pomůže. Přece jenom pracovala v systému a tak měl přístup ke všem informacím uvnitř. Byl nadšený z jeho plánů, které skládal opatrně jako domeček z karet. Neuvěřitelně ho to vzrušilo. Přitáhl si Nikol blíž k sobě a jeho erekce byla tvrdší než předtím.
,,Marku teď ne," okomentovala jeho stav. Jenže to jsou přesně ta slova, které Marka vzrušují ještě víc. Odmítnutí. Přisál se na její krku a líbal ji na něj tak dravě jako by jí chtěl rozervat hrdlo a sát její krev. Nikol už tohle vůbec nepřišlo vášnivé, jako na začátku jejich vztahu, chovala k tomu odpor.
,,Marku," zavrčela a snažila se jej odtáhnout. Nechtěla ho. Ne teď ve dvě odpoledne, ne tady v jejich obýváku a už vůbec ne za téhle situace.
,,Telefon!" vykřikla nadšeně Nikol a doběhla k němu. Mark zavrčel naštvaností a přemýšlel zda nezavede domácnost, ve které nebude mít technika co dělat.
,,Nikol Rose," představila se do telefonu. Ze sluchátka se chvíli ozývalo funění, ale to se vystřídalo za křehký hlas ženy: ,,Tady je Miranda Steelová. Bývala přítelkyně Marka Rose," v té chvíli by se v Nikol krve nedořezal. Stála jako socha a na jediné co se soustředila byl její plynulý dech, aby nevzbudila podezření.

V zajatí 7. kapitola

16. září 2013 v 18:37 | Šmolko |  V zajatí
Konečne, konečne, konečne! :D Konečne som sa donútila sadnúť si k tomuto tu a výsledok posúďte sami :)
Budem sa ich znova snažiť pridávať pravidelne, len ešte neviem ako často :D


"Vstávaj!" okríkol Lucy Pán Tajomný a vylial na ňu vedro ľadovej vody. Lucy okamžite precitla z krátkeho spánku. Unavene si pretrela oči. Skôr, ako stihla niečo povedať, Pán tajomný ju pevne chytil za rameno a vytiahol na poschodie. "Odveď ju do kúpeľne a povedz Megi aby ju pripravila," prikázal mu Jack chladne a prudko zapichol nôž do mahagónového stola. Lucy sa striasla. Videla na ňom, že sotva drží svoj hnev na uzde. Pán Tajomný poslušne prikývol a urobil, čo mu Jack kázal.
Megi bolo sotva 15 ročné dievča. Nohy malo spútané reťazami, ktoré jej mali zabrániť v úteku, avšak nebolo na nej ani stopy po násilí. Ohnivočervené vlasy mala stiahnuté do pevného drdola a bielu pleť bez jedinej špinky, alebo rany. Lucy sa pristihla, ako na ňu túžobne hladí. Potriasla hlavou. "Vyzleč sa," prikázala jej Megi milo hneď po tom, ako napustila vaňu horúcou vodou a pridala do nej penu. Lucy ju bez váhania poslúchla. Nie preto, že by sa jej bála. Po kúpeli túžila viac ako po chlebe, ktorý jej Steven vždy hodil na zem.
Celá sa ponorila do pariacej sa vody. Bublinky, ktoré lietali všade naokolo jej pripomenuli tie bezstarostné časy, keď sa kúpala so svojou mamou.

***
"Lucy, odlož hračky a poď sa okúpať. Už je neskoro," Jenna Blake karhavo stála nad svojou milovanou dcérkou. Lucy prosebne zažmurkala: "No tak, mami, ešte chvíľku."
"Nie, Lucy, odlož to. Hneď."
"Neodložím," tvrdohlavo zdvihla bradu.
"Do tej vane pôjdeš." zavelila Jenna nekompromisne a prehodila si Lucy cez plece.

***
"Aký je Jack?" zašepkala Lucy bojazlivo. Megi sa na ňu pozrela. "Keď si dobrá, je aj on dobrý," usmiala sa. "A nikdy nedá dopustiť na svoje kráľovné. Vieš, občas príde taká, ktorú od prvej sekundy zbožňuje. Taká, ktorej neubližuje a nepredáva ju. Má ju len pre seba. Svojej kráľovnej by dal všetko. Všetko, okrem slobody. A keď príde čas, bezbolestne ju zabije."
Lucy ju zhrozene počúvala. To, čo Megi považovala za splnenie sna, bola pre ňu nočná mora. Nedokázala si predstaviť, že by musela byť len s človekom, ktorý v nej prebudil zatiaľ nepoznanú nenávisť, s Jackom.

Megi doumývala Lucyino zakrvavené a dobité telo a zabalila ju do mäkučkého župana. Posadila ju k bielemu toaletnému stolíku. Lucy sa konečne po dlhej dobe videla. Tvár mala bielu, líca prepadnuté a oči sa jej leskli akoby sa mala každú chvíľku rozplakať. Kedysi šťavnaté červené pery boli takmer biele a zoschnuté. Megi sa jej bezúspešne snažila rozčesať to zauzlené strapaté hniezdo, ktoré sa jej vytvorilo na hlave. To sa jej podarilo až po dlhej hodine. Lucy od bolesti padali na kolená slzy. Megi ju s ľútosťou pohladila po pleci, utrela jej ich a pustila sa do makeupu.

Keď skončila, Lucy sa nespoznávala. Veľké oči ešte viac zvýraznené akoby kontrastovali s krvavočervenými perami. Vlasy jej vo veľkých vlnách splývali na holých pleciach. Rukami si uhládzala snehobiele šaty po kolená, prepásané obrovskou červenou mašľou. Megi sa pochvalne usmiala. Bola na seba pyšná. "Tak, a teraz si pripravená na prvého zákazníka."
Lucy sa na ňu pozrela. "Zákazníka?"
"Hádam si si nemyslela, že som to všetko robila aby sa na teba dalo pozerať," zasmiala sa. "Jack ponúka len tú najlepšiu kvalitu. A dám ti jednu radu. Ak chceš prežiť poslúchaj ho naslovo."
Lucy slabo prikývla. Znova ju začalo pohlcovať zúfalstvo. Od dverí sa ozvalo hlasné zazvonenie.

Oznámení

1. září 2013 v 10:18 | Adminky
Jak určitě všichni víte končí prázdniny a začíná nám škola. Což znamená menší změnu na blogu. Určitě nečekejte povídky každý den, jak jsme se snažili doposud. Nebude tolik času psát a z moji strany asi ani energie. Pokud přece jenom nějakou část napíšeme nebo se rozhodneme jí zveřejnit uvidíte to v menu pod novinkami: Připravujeme. Bude tam datum a povídka bude mít další část.
Já (Peťaaa) se pokusím přidávat, alespoň jednu část týdně a o víkendu, když se zadaří přidám třeba i dvě.
Doufám, že nám zůstanete věrní a školní rok přežijeme ve zdraví.
Přejeme Vám hodně štěstí v novém školním roku! ♥
Adminky