Spolu to zvládneme..! 9.kapitola

21. července 2013 v 20:42 | Peťaaa |  Spolu to zvládneme..!

9. kapitola


Hodiny ukazovaly teprve šest hodin ráno. Chtělo se mi ještě spát, ale při představě, že by následoval podobný sen mě to tak nějak přešlo. Potichu jsem otevřela dveře od pokoje, kde jsem se zabydlela a nakoukla na chodbu. Domem se rozléhalo ticho. Jemně jsem našlápla na podlahu a čekala jestli vydá nějaký vrzavý zvuk, ale bylo ticho. Vydechla jsem a s nádechem udělala další krok. A tak jsem prošla celou chodbou až na konec ke schodišti. K mému překvapení ani to nedělalo tak velký rámus nato, aby to Draka vzbudilo. Což mě přivádí k otázce: Kde má asi pokoj? Dům je to velký, pokojů tady bude určitě hodně, proto se mi nechce po něm pátrat a vůbec, proč mě to zajímá? Moje kroky směřovaly do kuchyně s nadějí, že zde najdu něco k jídlu. Měla jsem neuvěřitelný hlad. Prolezla jsem snad všechny poličky a skříňky, ale nikde nic. Všude bylo prázdno.
,,Přece tu něco musí být! Vždyť i on musí něco jíst!" brblala jsem si pod nosem. Vzdala jsem to. Prostě tady nic nenajdu. Podívala jsem se jak vypadám. Triko mi bylo po kolena, takže to vypadalo jako delší šaty. Šaty ze špatné konfekce. Z velmi špatné konfekce. Každopádně nic to neodhalovalo a tak jsem v tom rozhodla vyjít ven a najít si ,,snídani". Už musí být, alespoň půl sedmé a to lidé většinou chodí do práce. Zavřela jsem domovní dveře a nadechla se čerstvého vzduchu. Už jsem byla připravená vyběhnout, když mě,ale silné ruce zatáhly zpátky do domu a hodily mnou o gauč. Zaskučela jsem.
,,Kam si myslíš že jdeš?" rozčiloval se Drake. Oči měl ještě napůl slepené od spánku a vlasy rozcuchané. Tak či tak musela jsem si přiznat, že ho to dělalo neuvěřitelně sexy.
,,Pro jídlo!" řekla jsem při narovnávání svého krku, který mi při odhodu natáhnul.
,,Už nikdy nevyjdeš z tohohle domu bez mého vědomí! Je ti to jasné?" Neřval jen dával svému hlasu potřebný důraz, o kterém si myslel, že mě zastraší a já ho poslechnu jako malá holka svého tatínka.
,,Kdyby tady bylo něco k jídlu tak bych dál seděla na zadku v tomhle domě!" zavrčela jsem.
,,Máš hlad?" Zeptal se. Protočila jsem panenky.
,,Nebudeš tomu věřit, ale po dvou dnech, kdy jsi mi nic nedal, tak ano," Něčemu se usmál. Buď to bylo mé ironii v hlase a nebo kyselému obličeji, který jsem na něho udělala.
,,Dobře dám ti ze svých zásob, ale odpoledne tě vezmu na lov," Vyřítil se po schodech a vrátil se s dvěma sáčky krve. Usadil se naproti v křesle a jeden sáček mi hodil. Tesáky se mi prodloužili okamžitě, když mi sáček s krví přistál v klíně. Roztrhla jsem závit a během sekundy byla červená tekutina ve mně.
Drakovi to trvalo déle. Vlastně trvalo mu to neskutečně dlouho. Provokoval mě! Z hrdla mi nedobrovolně občas vyšel tichý sten, na kterém se on vysloveně bavil. Když i on konečně dopil svoji ,,snídani" uvelebil se v křesle a zavřel oči. Nespal, jenom.. relaxoval.
,,Co budeme dneska dělal?" zeptala jsem se.
,,Nic," zabzučel.
,,Anebo! Můžeme naplánovat naši cestu k prstenu! Nebo spíž co bude před cestou následovat!"
,,V překladu naplánovat moji smrt," zarazil se a mírně se vyhoupnul do rovné sedu. Zaskočila jsem ho.
,,Když to řekneš takhle zní to hrozně," znova se uvolnil a zavřel oči.
,,Super," broukla jsem znuděně a mnula si kolena.

Děkuji za radu nejlepší kamarádce a spoluadmince blogu Šmolkovi :* :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucia Lucia | 21. července 2013 v 20:59 | Reagovat

úžasné! Milujem túto story! Len tak ďalej! :)

2 Peťaaa Peťaaa | Web | 21. července 2013 v 21:02 | Reagovat

[1]: děkujíí :3 a pokusím se :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama