Spolu to zvládneme..!

24. května 2013 v 18:55



Prolog: Silné řetězy mi drtily zápěstí. Mříže staré konírny praskaly jedna po druhé jako struny zašlé kytary. Z mého hrdla vycházel křik, který způsobila bolest. Bolest, která projížděla mým tělem, nevynechala jediné místečko. Konečky prstů mi modraly od křečovitého svírání řetězů v dlaních, obličej červenal, jak jsem se snažila vší silou zatlačit, aby vše co mě drželo prasknulo a já mohla utéct. Mé tělo bylo ale proti, a pod bolestí, zkřivené nohy mě neunesly. Zřítila jsem se na podlahu jako list v podzimu. Bolest, ale nepřestávala. Právě naopak, byla horší. Obě zápěstí se otočilo o devadesát stupňů. Kotníky jako by se snažily dostat ven z úzkého prostoru obalené kůží. I přes tento velký masakr nikde nebyla krev. Z dásní mi vyrostly velké tesáky. Zakřičela jsem a prudké otevření očí způsobilo, že moje zorničky se točily jako na kolotoči. Pak to, ale přestalo. Po místnosti se už nerozléhal můj křik nýbrž jen těžké vydechování. Skončilo to. Trvat to jen o minutku déle mříže by prasknuly. Opuchlé zápěstí povolila a tak jsem vytáhla své zápěstí z řetazu. Oblékala jsem se do náhradního oblečení a vyšla ven. Nikde nikdo. Slunce zrovna vycházelo. Zatraceně. Prodlužuje se to, tentokrát to trvalo celou noc. Už jsme nebyla ve stínu, ale přímo v záři ostrého slunka. Podívala jsem se na prst. Zdobil mi ho krásný prsten s lazuli.

Kapitoly
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nebeská Nebeská | Web | 11. července 2013 v 11:51 | Reagovat

Ale ale, vlčata :P No na to bych se podívala. :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama